Zdeněk Mézl* 31. 10. 1934 † 23.5.2016
Zdeněk Mézl se narodil 31. října 1934 v Praze. Studoval v letech 1949 –1953 u prof. Vodrážky na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze, nato v letech 1953 – 1956 u prof. Vladimíra Pukla na pražské Akademii výtvarných umění. Studium přerušil jednoročním studijním pobytem na sofijské Akademii (Bulharsko). Po návratu do Prahy dokončuje studium u prof. Vladimíra Silovského v roce 1960. Již na Akademii se Zdeněk Mézl pouští do prvních ilustračních pokusů v technice dřevorytu, která jej pak provází celý život.
Dřevoryt je technikou náročnou na čas a materiál. Rytec používá ke své práci příčně ke kmeni stromu poříznutou desku ze zimostrázového nebo hruškového dřeva, dokonale vyhlazenou a tvrdostí srovnatelnou s deskou kovovou. Dřevoryt vynalezl okolo roku 1780 v Anglii Thomas Bewick, během 19. století se stal velice precizní a rozšířenou grafickou technikou. Začátkem 20. století jej zatlačily do pozadí progresivnější reprodukční metody.
Zdeněk Mézl dal dřevorytu nový význam. Dokonale ovládl materiál i techniku a ve svých grafických listech a ilustracích uplatňuje smysl pro jasnou a přehlednou siluetu, vyplněnou často až miniaturně chápanými detaily, smysl pro jednoduché, lapidární vyjádření děje. A úsměvný pohled na svět. Někdy laskavý, jindy ironický.
Mézl sám sebe označuje za kritického realistu – je mu blízký Hieronymus Bosch a Francisco de Goya. Volné tvorbě se věnuje po obdobích vyplněných bohatou činností ilustrátorskou. Jako ilustrátor se po svém se postupně vypořádal jak s antickými bájemi, tak s Jaroslavem Haškem, Ezopovými bajkami, Danteho Peklem ... Vybírá si autory, kteří mu umožňují ironizující nadsázku.
Virtuózní řemeslná zručnost umožňuje pak autorův rozkyv od úmyslně a vědomě primitivního výrazu až po zcela perfektní rytecký projev. Osobnost Zdeňka Mézla je osobností vyjímečnou. Skromný a nenápadný, netouží po poctách a uznáních. Člověk pilný, duše neklidná a stále něco zkoušející. Miluje příběhy. Je vypravěčem, který vidí své bližní v minulosti i současnosti se všemi jejich chybami a směšnostmi.
Během své dosavadní kariéry ilustroval více než 70 knih, vytvořil tři poštovní známky a řadu svébytných grafických listů, obrazů a plastik. Celkem za svůj dosavadní život rydlem ztvárnil 170 000 čtverečních centimetrů zimostrázových a hruškových desek.
Jeho dílo je vyjímečné nejen v dimenzích české grafické tvorby, ale těžko najde obdoby i v současné grafice světové. Žil a pracoval v Praze, zemřel 23.května 2016.
|
|